Jižní Vietnam na motorce

V létě 2016 jsem se vypravil procestovat Jihovýchodní Asii. Jako druhá zastávka byl na seznamu Vietnam na motorce. Přiletěli jsme ze Šangaje do vietnamského města Ho Chi Minh (dříve zvaný Saigon), hlavního města jižního Vietnamu. Celý jih jsme procestovali na motorkách v průběhu tří týdnů. 6 lidí, 6 motorek.

mniši vietnam buddhismus
Malí mniši kdesi v buddhistickém chrámu

Před odletem jsme si museli vyřídit zvací dopisy ($7 za osobu), aby nás na letišti ve Vietnamu neposlali do háje a obtěžovali se s námi bavit o vízu. Zvací dopis je jen další výmysl vietnamské vlády jak z turistů tahat peníze. Pošlou vám zvací dopisy mailem k vytisknutí (protože fuck the trees) a mimo to ii dopisy dalších cestovatelů s jejich citlivými údaji (protože fuck the privacy). Za nejlevnější vízum pak dáte dalších $25 (jeden vstup, jeden měsíc), loni to ještě byl dvojnásobek.

UPDATE: Zvací dopisy pro single-entry 30 days vízum už není potřeba řešit (od února 2017). Stačí vyřídit elektronické vízum před příjezdem.

Nebyl bych to já, abych si fotku na vízum nezapomněl v odbaveném zavazadle. Úředník na letišti v Saigonu mě samozřejmě k batohu nechtěl pustit, vycítil příležitost (čti: vycítil dolary) a nabídl své fotografické služby. Za svůj výkon chtěl $5… Poslal jsem ho k šípku, nic mu platit nebudu. Sklopil hlavu, usmál se a řekl, že teda ne no, nevadí. Aspoň to zkusil. Nic jsem tedy ve finále neplatil, fotka zadarmo! Nenechte se obrat úředníky!

south vietnam, vietnam, biketrip vietnam, mototrip vietnam
Na jihu Vietnamu jsme ujeli více jak 1500 km na motorce  https://goo.gl/maps/6xy9tEehy7n

Kromě pár dní potřebných k nákupu a prodeji motorky v Saigonu jsme strávili celý zbytek tří týdnů na cestě. Doprava ve Vietnamu je celkem nebezpečná a často pomalá, ale disponují i pěknými a rychlými silnicemi. Většina z nás seděla na motorce poprvé, řidičák a zkušenosti jsem měl jen já. I tak to šlo bez větších potíží či zranění. Není se čeho bát, ale opatrně!

Nejlepší tu je zcela jistě jídlo na ulici. „Ráno“ se vyprdelíte z postele a jdete se někam ven najíst. Ať už to je bageta s vejcem, koriandrem a hovězím nebo rovnou hovězí pho. Cena za komplet jídla se pohybuje mezi 10 a 40 korunami a vždy dostanete ještě výborný ledový čaj k jídlu, zadarmo… Při takových cenách ani nepomyslíte na to si vařit sami.

Jíst hůlkami může být zpočátku trochu výzva. Vietnamci budou nejspíš kroutit hlavou nebo vám ty hůlky raději vezmou a přinesou lžíci. Rozhodně to ale nevzdávejte a naučte se to, místní vám rádi poradí.

Vietnam je pro mě taky hlavně výborná káva! Ledová či horká, s mlékem nebo bez, ale vždy s tunou cukru. Vietnamce vždy trvá dlouho přesvědčit, že ten cukr ani kondenzované mléko tam nechcete. Vždy je to ale naprostá bomba! Obzvlášť si jen tak dojít posedět a „pokecat“ do místní Milano café :)

S Honzou jsme se nakýblovali jednou k někomu domu. Dalo to dost práci je přesvědčit, že nás tam chtějí nechat přespat. Uvařili nám výbornou večeři, mandarinkový a avokádový smoothie a společné chvilky jsme trávili u televize… V pět ráno už nás ale z postele vyhnal komunismus. Šup šup vstávat a do práce…

Ve Vietnamu dost frčí buddhismus a na nádherné chrámy tu narazíte i kdekoliv podél cesty, na venkově i ve městech. Vevnitř vás moc rádi uvítají, ale dodržujte pravidlo zahalených ramen a kolen a zouvejte se :)

pštrosí maso
„Před a po“ fotky prý zvyšují čtenost blogu, tak uvidíme…

Vietnamci jsou neskutečně usmívaví, přátelští a šťastní lidé. Na venkově se anglicky vůbec nedomluvíte, ale úsměv jim to rozhodně nepokřiví. O to zábavnější je se s nimi snažit dorozumět nebo se něco dozvědět o jejich krásné zemi. Naučte se vietnamsky co možná nejvíc! Bude se to hodit. Především co se týká objednávání jídla a smlouvání na tržištích a o ubytování. Z vietnamštiny do angličtiny dost často totiž překládají 250 jako 350 a podobně :) Číslovky jsou tedy rozhodně první věc co se naučit.

Ač doprava ve Vietnamu kupodivu funguje i přes totálně šílený a hustý provoz, dávejte si sakra pozor. Byl jsem několikrát svědkem nehody. Z největších perliček co jsem viděl byly dvě holky jedoucí na dálnici v protisměru, zapnutá dálková světla, jely vedle sebe a povídaly si… Často s sebou vozí na motorce i třímetrový roxor… Však víte, když jsou potřeba metry dva, tak vezmete tři, ono se to cestou doobrousí o zem… Nebo když jedna šikovná slečna najednou na dálnici přejela dva pruhy doleva a zabrzdila – aneb jak se mi rozbilo řízení u motorky :)

Něco jako hygiena se tu moc neřeší, „restaurace“ u cesty se vaří z dešťovky a záchod často nevedou. Záchod je tu pouhá díra v zemi nad kterou si dřepnete. Toaletní papír je nadbytečný luxus na který lákají jen do hostelů. V jedné takové restauraci u cesty mě poslali na „velkou“ za jejich barák. Už jsem zmínil, že často za barákem mívají rakve svých zesnulých příbuzných? Jo, není to hrob, ta rakev je fakt venku a tak si tam na vás kouká mezitím co vykonáváte potřebu. K představení komičnosti celé situace hádejte, JAK se Vietnamce asi snažím zeptat kam se tady chodí na velkou…

mekong delta vodní trhy
Nádherná ranní atmosféra vodních trhů na Deltě Mekongu

Rozmanitost jen samotného jihu je úžasná. Chvíli si to krosíte motorkou po pláži v písku (blbej nápad při přílivu, ale jinak nejlepší nápad na světě!), za chvíli projíždíte horskými průsmyky, kolem deštných pralesů, rýžových polí a odpoledne písečnou pouští.

Nelekněte se, když v pouliční restauraci servírují jen teplé pivo s ledem, zbytky jídla hází pod sebe a na konci dne se vše spláchne hadicí, včetně špinavého nádobí. Vietnamci si k jídlu často dávají levné a dobré pivo, pokud ale slaví (a že to je hodně často), tak všechno pivo dávají na-ex s pokřikem „Jo!“. Moc těch piv ale nevydrží, o to víc je s opilými Vietnamci potom sranda. A lahev vodky v restauraci za 50 korun se taky musí ochutnat, že jo.

Vietnam je plný nádherných vodopádů. U jedněch jsme strávili super den – koupačka, prolejzání, skákání z velké výšky do vody… Potěšilo mě, že tam týpek sbíral odpadky. Těšilo mě to ale jen do té chvíle než je snesl na jednu hromadu a zapálil ji… No jo, ale tak třeba na to časem přijdou.

vietnam pláže
Do Vietnamu na soukromé krásné písečné pláže? Proč ne :) Jo a 3G je tu samozřejmě taky!

Nejseverněji jsme byli v Nha Trangu. Turistické město plné Rusáků, vlastněné Rusáky a vůůůbec nic tam není. Jen je vše nesmyslně drahé a lidi protivní. Fuj fuj, odsud pryč!

Ubytování je tu nejlepší v místních Nha Nghí (guest house). Je to takový privát s vlastní koupelnou, často televizí, někdy i ledničkou a spoustou dalších nezbytností. A je to levné, spí v tom častěji Vietnamci než turisti. Ne vždy vás ale ubytují nebo si řeknou o víc peněz, jen protože jste bílí. Jo, jednou nás i vyhodili, že jsme moc bílí na to, abychom tam bydleli. Čus. Nezájem. Na druhou stranu bylo Nha Nghí jedna z nejlepších věcí ve Vietnamu, úplně jiná než všude jinde. Konečně se člověk vyhnul dormům v hostelech, poslouchání těch samých příběhů baťůžkářů pořád dokola a podíval se víc mezi místní. A za tak málo peněz tolik muziky? No neber to!

Motorky a benzín jsou tu velice levné, ale rozhodně neplatíte za kvalitu. Motorka se vám zcela jistě rozbije každý den, často i několikrát denně. Opraváři jsou ale všude. ÚPLNĚ VŠUDE! Rozbila se vám motorka u kavárny? Skočte dovnitř, někdo tam rozhodně motorku umí opravit. A pravděpodobně vám k tomu udělají kávu zadarmíko. Za hoďku práce bude motorka opravená, spousta součástek vyměněná a i s kávou to bude za 80 korun. True story.

asiati dřep
Asian squat is real!

Po koupačce na pláži potkala naše parta nějaké vietnamce jak jedí a pijí u silnice (to tu uvidíte všude), Vietnamci je pozvali a vozili další jídlo a pití. Po nějaké době zjistili, že jeden z vietnamců je policejní náčelník. Ráno jsme ho šli navštívit na policejní stanici, všichni policisté se ale smáli, že je doma a má kocovinu. Dali nám jeho adresu (jo, policie nám dala jeho adresu :D) a šli jsme hledat kde bydlí. Omylem jsme skončili v cizím baráku, ale krásně nás přivítali. Když už jsme konečně našli správný dům, dostali jsme pivo, ovoce, sedli si na zem a pili a povídali si s jeho rodinou. Po nějaké době se teprve zeptali kdo jsme a co tu vůbec chceme. Toť k pohostinnosti Vietnamců! Když jsme se přiznali, že hledáme náčelníka, řekli nám, že je v práci. Nechtěli jsme mu zničit život, tak jsme do toho raději moc nešťourali. Ti Vietnamci jsou bohémové!

Tito bohémové jsou taky dost pohodlní. Někdy musíte opraváře hodinu přemlouvat, ať vám svaří výfuk a on se vás hodinu vleže snaží přesvědčit, že to prostě nejde a nerozumíte tomu, až se konečně naštve a svaří to. Vida, šlo to. A jak hezky.

Chcete se taky podívat do Vietnamu? Vykašlete se na turistická místa a města. Podívejte se na venkov, do hor, na pláž, do pouště. Kupte si motorku a jeďte směrem kam vás to zrovna láká. Vykašlete se na průvodce a turistickej bullshit. Ztraťte se. Opijte se s Vietnamci. Dojděte si na místní kávu a čaj. Vyzkoušejte žábu (na jídlo), pštrosa (na jídlo a povození se), psa (pohladit) nebo cokoliv dalšího co se vám zlíbí. Poperte se s Vietnamcem a mějte románek s Vietnamkou. Smlouvejte a hádejte se, podarujte je, vezměte je na večeři. Užijte si Vietnam naplno :)

vietnam mořské plody jídlo
I do Vietnamu jsem jel především kvůli jídlu <3

Autobusem se už jen s Pájou a Vítkem přesouváme do Phnom Penhu (Kambodža), abychom tam strávili další dva týdny našeho tripu.

Fotky na Flickru
Videa na youtube

Líbil se vám článek? Máte otázky? Rád s čímkoliv pomůžu, na vše odpovím. Budu rád za jakýkoliv feedback.

Be Sociable, Share!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *