Kambodža stopem a traktorem

V létě 2016 jsem se vypravil procestovat Jihovýchodní Asii. Třetí zastávkou byla krásná Kambodža. Přijeli jsme autobusem ze Saigonu do hlavního města Kambodži -Phnom Penhu. Projeli jsme stopem celou zemi během dvou týdnů. Několikrát jsme málem umřeli, dostali přes hubu a strávili pár nezapomenutelných dní mimo civilizaci jízdou traktorem po malých vesnicích a lámáním dívčích srdcí.

cambodia trip map
Částečná mapa tripu – naše tajné místo neprozradím :) https://goo.gl/maps/1yxpkuu4om32

Vízum jsme zaplatili (asi 35$) a vyřídili v autobuse po cestě, na hranicích to byla celkem rychlovka. Cesta byla šílená, silnice totálně rozbitá, když už tam náhodou nějaká byla. Ale všude nádherné buddhistické chrámy. Představte si totální bordel, špínu, chudobu a uprostřed toho nádherný zdobený chrám. Tak to bylo každých pár kilometrů.

Mimo nudného autobusu, bamboo trainu, traktoru, pěškobusu, motorky (a buhví čeho dalšího) jsme Kambodžu hlavně prostopovali. Drtivá většina lidí tu nezná vztyčený palec jako symbol stopování. Ani samotné stopování nechápou. Za spolujízdu se prostě platí! Pokud vám během jízdy dají k uchu telefon s někým kdo „umí“ anglicky, už je zle. Obvykle nikoho od ničeho neodrazuju, ale při stopování v Kambodže si dejte pozor. Několikrát nás zamkli v autě, dovezli mezi velkou skupinu mužů a chtěli po nás směšně velké peníze a nechtěli nás nechat odejít nebo nám vzali věci. Jde udělat jediné – zjistěte si předem kolik stojí autobus na stejné trase (pokud tam nějaký jede) nebo kolik běžně platí místní za stejnou cestu a přesnou částku si připravte. Můžou na vás plivnout, křičet, postrkovat, ale víc si nedovolí, když jim pár dolarů dáte.

Přesto jsem v Kambodži zažil nejlepší stopování vůbec! Nejdelší cestu na korbě – pršelo, ale my jeli tak rychle, že jsme vůbec nezmokli! Úžasnou partu studentů, co nám koupili oběd, palmové ovoce, cukrovou třtinu a uměli perfektně anglicky!

mnich kambodža
Závěrečné stádium mnicha zvané kukla

Pokud se sem chystáte, je dobré znát ne tak dávnou a smutnou historii země. Rudí Kmérové v roce 1975 v čele s Pol Potem vyvraždili celé hlavní město, uzavřeli hranice, zrušili peníze. Systematicky nadále likvidovali známky inteligence (trest smrti i za nošení brýlí). Tohle komunistické království , zvané Demokratická Kampučia, zachránila až invaze Vietnamu. Kambodža se z tohohle hnusu dostává až kolem roku 1993, ale dodnes se z toho pořádně nevzpamatovala.

Král Kambodži dříve studoval v Česku a údajně hovoří plynule česky. Chtěl jsem mu brnknout, ale nezvedal mi to a WhatsApp nemá :( Na venkově se na krále moc nevyptávejte, je to velice citlivé téma.

Tři dny jsme strávili kdesi na venkově, totálně mimo civilizaci, žádná tekoucí voda (3G tu ale bylo, nejsme v Čechii). Není to ani na mapě. Stopnuli jsem si tam traktor. Místní nás vřele přivítali, ubytovali nás v buddhistickém chrámu, dali nám najíst a napít. Bezkonkurečně nejlepší zážitky z tohohle místa. Každý den vypadal asi takhle:

  • Nejpozději v 5 ráno budíček.
  • Sledovat východ slunce.
  • Připravit snídani pro nás a pro mnichy.
  • Trošku pracovat (aby se neřeklo).
  • Siesta přes poledne.
  • Dva, tři obědy (podle nabídek sousedů).
  • Traktorem po školách v okolí propagovat novou školu co jsme pomáhali stavět.
  • Odpoledne učit angličtinu a zase trochu předstírat práci.
  • Vykoupat se v kaluži za chrámem.
  • Natrhat lekníny a nalovit rybky na večeři.
  • Sledovat západ slunce.
  • Kalit pivo s místními.

To byl ráj.

kambodža chudoba phnom penh
Tradiční nedělní oběd Khmérské rodiny žijící v hlavním městě. Meanwhile si Češi stěžují, že nemají peníze na maso každý den.

Jo, taky jsme se byli kouknout na ten slavnej Angkor Wat v Siem Reap. Stejně jako milion dalších lidí každej den. Je to nádherný a neskutečně drahý. A mají to teď zdražit na dvojnásobek.

Na hodině angličtiny jsem dětem ze srandy řekl, že v Česku jíme psy. Místo výbuchu smíchu jsem se dočkal pokřikování: „Jééé, psí maso je nejlepší! To je moje oblíbené!“. No, to nevyšlo.

Stejně jako ve Vietnamu tu dost frčí buddhismus a na nádherné chrámy tu narazíte kdekoliv podél cesty, na venkově i ve městech. Vevnitř vás moc rádi uvítají, ale dodržujte pravidlo zahalených ramen a kolen a zouvejte se :)

kambodža hipstr kolo škola
Venkov? To je samej hipstr tady!

Začal jsem bejt celkem fanda buddhismu. Už už jsem byl rozhodnutej, že do toho jdu, ale pak nás vzbudili ve 4 ráno, že máme nějakej buddhistickej svátek a důležitej gathering a asi tři hodiny jsme museli nepohodlně klečet na zemi, khmérsky zpívat a dělit se o naší rýži s ostatníma. Sorry jako, ale vstávat takhle brzo nehodlám. Zkusím radši o kus dál ten islám.

Siem Reap je zničenej turismem. Když někdo řekne Siem Reap, nevybaví se mi hned Angkor Wat, ale malá holčička s kloučkem (kolem pěti let) co každý večer a noc připravovali nudle s masem za dolar na ulici. Jejich máma tam jen seděla a vybírala od nich všechny peníze. Taky se mi vybaví ta spousta dětí co žebrají u chrámu místo toho aby byly ve škole. Nic jim, prosím, nedávejte a pošlete je do školy. Dík.

Battambang bylo celkem příjemné malé město. Vítek umíral s horečkou na hostelu, já chodil městem, bylo mi špatně, neměl jsem vůbec sílu nic dělat. Googlíme příznaky malárie. Potkávám otevřené nemocnice na ulici s obětmi co našláply minu v okolních lesích. Možná to zní jako depresivní část tripu, ale vůbec! Vyhrál jsem tři piva v sámošce :)

kambodža příroda
Typická krajina Kambodži – mokrá placka a semtam ňáká kráva

Kambodža je plochá (asi asijské geny). Chyběly mi nějaké pořádné hory a treky. O to větší radost jsem měl vylézt na jeden kopeček u Battambangu. To byla pecka! Je tam parádní chrám a  večer odsud z jeskyně vylétává vždy ve stejný čas několik milionů netopýrů? Za mě dobrý!

Khméři jsou neskutečně usměvaví, přátelští a šťastní lidé. Na venkově se anglicky vůbec nedomluvíte, ale ve městech jsou na tom podstatně lépe než ve Vietnamu. Khmérština je těžkej jazyk a dělalo mi hodně problémů se cokoliv naučit. Lidé se tu zdraví nejen slovy, ale i gesty. O to komplikovanější je to jazyk, že mnichy musíte zdravit jinak než ostatní.

Chcete se taky podívat do Kambodži? Zajeďte se podívat na krásný Angkor Wat, ale mrkněte i mimo civilizaci. Mluvte s místními o historii země, vetřete se na místní univerzity a pokecejte se studenty a učitely. Podívejte se na venkov, na pláž, na ostrovy, na jezero. Kupte si tuktuk narvanej chlastem nebo si stopněte traktor a jeďte směrem kam vás to zrovna láká. Vykašlete se na průvodce a turistickej bullshit. Ztraťte se. Opijte Khméry, zlomte pár srdcí, kupte si kalhoty, pomozte místním. Dejte si na ulici burger z vodního buvola. Smlouvejte a hádejte se, podarujte je, vezměte je na večeři. Užijte si Kambodžu naplno.

Pěti různými minivany se už jen s Vítkem přesouváme do Bangkoku (Thajsko), abychom tam strávili další dva týdny našeho tripu.

Fotky na Flickru
Videa na youtube

Líbil se vám článek? Máte otázky? Rád s čímkoliv pomůžu, na vše odpovím. Budu rád za jakýkoliv feedback.

Be Sociable, Share!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *