Guatemala

V prosinci 2014 jsem se vypravil procestovat Střední Ameriku. V té době jsem studoval v Kostarice, tak jsem měl na takovou cestu už dávno políčeno. Jako třetí země byla na seznamu Guatemala, kde jsem strávil 7 dní.

Za hranicemi jsme vzali chicken bus a mířili do hlavního města. Řidič slíbil, že tam budeme za dvě hodinky. Jeli jsme po pěkné dálnici, šílenou rychlostí a trvalo nám to téměř 4 hodiny. Autobus byl neuvěřitelně plný. Sedačky mají mezi sebou tak malou mezeru, že lidi sedí v uličce, zadkem na levé i pravé sedačce. A samozřejmě do toho týpek vybírající peníze přeskakuje lidi – a nejen to! Dokonce ve 100 km/h vylézá zadními dveřmi a přes střechu leze dopředu. Na další zastávce přiskakuje prodejce zázračných pilulek zneškodňující vymyšlenou nemoc, místní se ale očividně chytají a produkt kupují…

Guatemala city je první pořádně město, co jsem tu viděl. Obrovské, plné McDonaldů, KFC a všeho možného. Vypadá moderně a z toho co jsme viděli i bezpečně.

Naším cílem je jezero Atitlán, autobusáci nám ale tvrdí, že přímý spoj neexistuje a my musíme kdesi vystoupit. Opět nám lhali. Jak jde o dopravu, každý tu lže. Taxikáři jsou v tom nejhorší. Vybavuji se s místní ženou, ta mi jako první sdělí, že místo kde chceme vystoupit se jmenuje kilometr 148. Obáváme se, že tam vůbec nic nebude. Autobus téměř nezastavuje, za jízdy se nedá ani napít, jedeme přes 6 hodin. Poprvé oceňuji prodavače jídla v autobusu, ale dolary neberou. Ta samá žena mi kupuje hranolky. Jsem nesmírně vděčný. Vystupujeme na onom místě. Kupodivu kilometr stočtyřicetosm je obydlený, je tu fastfood a dokonce i diskotéka. Nemáme místní měnu a to se zdá jako velký problém. Plný autobus čeká 15 minut než ho přemluvíme, aby vzal dolary.

multitasking guatemala
Multitasking

Z další slíbené hodinové cesty se stávají 4, protože jsme píchli. Nikomu nerozumím, všichni mluví májským jazykem. Místní říká, že píchnout kolo u autobusu se stává velice výjimečně, asi jen 4x do roka… Rezervu dofukujeme ohněm, jejda, chytlo to. Uhasíme a jedeme dál. Jen mě překvapilo, že nikdo nikomu nic neřekl, prostě najednou řidič zastaví a jde vyměňovat kolo.

Druhý den vyspáváme a vydáváme se na nos indiána. K parku je to ještě pár kilometrů, všichni straší, ať vezmeme průvodce. V budce kupujeme lístky, ale žádný vchod nikde, prostě jen platíme za vstup na kopec. Výhled je nádherný, úžasný. Jezero, vulkány, město. Zanedlouho už jsme na vrcholu, sedíme na hezké vyhlídce. Objeví se dva polonazí místňáci s mačetou a začíná pře. Vstoupili jsme na jejich území a musíme platit. Blokují nám cestu, křičí, hádají se, jsou agresivní. Po téměř hodině nesmyslného hádání máme strach a raději platíme. Vrátný dole nám potvrzuje, že nás okradli. Jdeme rovnou na policii, kde ztrácíme další hodiny, aby nám řekli „přijďte zase zítra, všechno znovu probereme“. Kašleme na to.

guatemala san pedro atitlan lake
Tvář indiána. Zleva – čelo, nos, ústa.

Cestou zpět potkáváme servírku z restaurace, kde jsme byli předchozí večer, hledajíce nás. Prosí nás, ať si vezmeme zpět dvacetidolarovku a zaplatíme v quetzalech. Je to opravdu malé město…

Jdeme do restaurace a cestou si na zlepšení nálady kupujeme piva. Na tajňačku pijeme v restauraci a číšnice se nás přijde zeptat, jestli nechceme skleničky.

Míříme do restaurace, která slibuje Czech beef soup. Vede ji češka a dále potkáváme 4 další čechy, nezávislé na sobě. Všichni přišli na gulášovku. Ta pálí jak čert, má blíž k Mexiku než k Česku. Opravujeme wifi, dostáváme slevu, palačinky a májskou kořalku. Dokonce využíváme i slevu na rum pro restaurace, netroškaříme a kupujeme rovnou 7 flašek.

V další restauraci se neskutečně přejídáme nachos za pouhých 20,- Kč. Litujeme, že jsme objednali i další chod. Jídlo jíme ještě v noci a ráno.

Ve 4 ráno už razíme směr Antigua, nádherného město obehnaného vulkány, jeden je dokonce aktivní, ale po dobu naší návštěvy jen tak lehce pšouká.

Potkávám hezkou a milou slečnu, která se mi snaží prodat deku. Po krátkém hovoru se dozvídám, že studovala v USA, Francii a chystá se do Evropy znovu. Studovala politologii a teď prodává deky…

guatemala antigua smoking
Osmiletý klučina prodávající cigarety. Může je prý i prodávat dětem, nechápe co je na tom špatně a proč se ptám.

Májským jazykem tu mluví spousta lidí. Starší generace ani neumí španělsky a tak se učí s vnoučaty. Tento jazyk má však jen kolem jezera nějakých 84 odlišných dialektů a je opravdu obtížný.

Museli jsme se opět vrátit do hlavního města a už se stmívalo. Odmítli jsme taxi a šli s bagáží pěšky. Lidi se ťukali na hlavu, jak moc riskujeme a že je to příliš nebezpečné. Ale bylo tam relativně bezpečno.

Moc se mi líbí ten styl obchodů. U nás je vše zavřené, okna zatažená, žaluzie a kdo ví co. Tady je ale vše otevřené, vidíte do všech obchodů a dokonce i třeba do kadeřnictví, jak někoho střihají. Je to příjemné, živé a zajímavé.

Na dálnici je kolikrát zúžená doprava o jeden pruh, na kterém se suší rýže. To ostatně můžete vidět v mnoha zemích.

Nádraží narvané k prasknutí, jsou tu hlavně matky s dětmi. Venku bouchají petardy, děti křičí. Stejně jako v celé Střední Americe, i tady je spousta kojících (mladých) maminek. Ano, na nádraží. Prsa prostě všude. Vidím zajímavou scénu – motorka, řidič a matka kojící dítě za jízdy, opodál předškolní děti házející petardy pod motorku.

V restauraci nám dovolují zůstat než nám pojede autobus. Lidi jsou tu moc příjemní. Nevyženou vás, když máte dojedeno, netváří se hrozně, když přijdete s bagáží.

Do restaurací pouštějí pouliční prodavače jídla. Proč by někdo vychutnávajíc si kuře chtěl sladký chleba? Nesmysl. A na „ne“ tu taky moc neslyší.

Do Flores jedeme nejluxusnějším autobusem co jsem kdy viděl. Ale zas ta klimatizace…

guatemala birth control pregnant kids
Jeden z největších problémů těchto zemí – děvčata po základní škole místo studia začnou profesionálně rodit

Dnešek je první den bez alkoholu. Ale teplou sprchu jsme neměli od začátku výletu.

V Tikalu vidím první pyramidu v životě. Jsem naprosto udiven, je to nádhera! Po pár hodinách to ale vystřídá: „Hm, zas další pyramida“. Potkáváme tarantuli, hrajeme si s ní. Areál je obrovský, je tu spousta zvířat, ruin a pyramid… Lidi lezou za řetězy, zákazy. Místní odhazují odpadky.

Na trhu na mě pokukuje a usmívá se spousta holek. Úsměv oplácím, alespoň do té doby, než zpoza haldy ovoce vykoukne i těhotné bříško. Místní holky jsou ale krásné!

Na trhu a v obchodech hodně potkávám mladé kluky mající posilovací pás. Mají to jako oporu nebo z čistě estetických důvodů?

V Santa Elena po setmění sbalí stánky na trhu a spí na ulicích, ráno opět nanovo. Vidím svítící telefony a notebooky lidí usínajících na špinavé zemi, přikrytí kartonem…

Guatemala je úžasná, velká a levná země. Užil jsem si tu nádherný týden. Šíleně moc se mi líbilo San Pedro u jezera Atitlán. Doufám, že se sem ještě někdy vrátím. Dokážu si představit tu nějaký čas žít. Je to prostě nádhera.

Položka Cena
Bus Guatemala city -> Santa Elena 25$ (zpátky jsem jen ale jen za 12 horším busem)
Pivo velké 8-15 GTQ
Brutal nachos 25 GTQ
Burrito jak dětská ruka 30 GTQ
Vstup na nos indiána 30+50(okradení) GTQ
Rum Botran 0.7l, 5 let 42 GTQ
Tílko Guatever 35 GTQ
Oběd – pití, talíř, obloha, tortilly navíc 20 GTQ
Shuttle Flores -> Tikal a zpět 80 GTQ
Vstup Tikal 150 GTQ
Vstup do jeskyně v Santa Elena 25 GTQ

Fotky na Flickru
Videa na youtube

Líbil se vám článek? Máte otázky? Rád s čímkoliv pomůžu, na vše odpovím :) Budu rád za jakýkoliv feedback.

 

Be Sociable, Share!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *