Thajsko vlakem ze severu na jih

V létě 2016 jsem se vypravil procestovat Jihovýchodní Asii. Čtvrtou zastávkou bylo turisticky oblíbené Thajsko. Přijeli jsme z Kambodži do hlavního města Thajska – Bangkoku. Projeli jsme Thajsko vlakem během dvou týdnů. Navštívili jsme nádherný nomádský sever, ujeli tisíce kilometrů třetí třídou ve vlaku, omrkli prostitut(k)y v Bangkoku a užili si písečné pláže na jižních ostrovech.

Vízum jsme předem nevyřizovali, až na místě. Chtěli jsme se zdržet na více než dva týdny, ale to bychom museli do země přiletět nebo si vízum zařídit už v Česku na ambasádě a zaplatit si za něj. Po zemi a zadarmo tedy jen na dva týdny.

Číst dále...

Kambodža stopem a traktorem

V létě 2016 jsem se vypravil procestovat Jihovýchodní Asii. Třetí zastávkou byla krásná Kambodža. Přijeli jsme autobusem ze Saigonu do hlavního města Kambodži -Phnom Penhu. Projeli jsme stopem celou zemi během dvou týdnů. Několikrát jsme málem umřeli, dostali přes hubu a strávili pár nezapomenutelných dní mimo civilizaci jízdou traktorem po malých vesnicích a lámáním dívčích srdcí.

cambodia trip map
Částečná mapa tripu – naše tajné místo neprozradím :) https://goo.gl/maps/1yxpkuu4om32

Vízum jsme zaplatili (asi 35$) a vyřídili v autobuse po cestě, na hranicích to byla celkem rychlovka. Cesta byla šílená, silnice totálně rozbitá, když už tam náhodou nějaká byla. Ale všude nádherné buddhistické chrámy. Představte si totální bordel, špínu, chudobu a uprostřed toho nádherný zdobený chrám. Tak to bylo každých pár kilometrů.

Číst dále...

Jižní Vietnam na motorce

V létě 2016 jsem se vypravil procestovat Jihovýchodní Asii. Jako druhá zastávka byl na seznamu Vietnam na motorce. Přiletěli jsme ze Šangaje do vietnamského města Ho Chi Minh (dříve zvaný Saigon), hlavního města jižního Vietnamu. Celý jih jsme procestovali na motorkách v průběhu tří týdnů. 6 lidí, 6 motorek.

mniši vietnam buddhismus
Malí mniši kdesi v buddhistickém chrámu

Před odletem jsme si museli vyřídit zvací dopisy ($7 za osobu), aby nás na letišti ve Vietnamu neposlali do háje a obtěžovali se s námi bavit o vízu. Zvací dopis je jen další výmysl vietnamské vlády jak z turistů tahat peníze. Pošlou vám zvací dopisy mailem k vytisknutí (protože fuck the trees) a mimo to ii dopisy dalších cestovatelů s jejich citlivými údaji (protože fuck the privacy). Za nejlevnější vízum pak dáte dalších $25 (jeden vstup, jeden měsíc), loni to ještě byl dvojnásobek.

Číst dále...

Šangaj – moderní Čína

V létě 2016 jsem se vypravil procestovat Jihovýchodní Asii. Jako první zastávka bylo čínské město Šangaj. Šangaj původně v plánu nebyla, ale sehnal jsem letenky u pelikána s promo akcí na nový spoj Praha->Šangaj s výborným layoverem přes celý den. Díky možnosti bezvízového vstupu do země  (na 72 hodin) jsem si mohl město prohlédnout a to rovnou dvakrát, při cestě tam a zpět.

V Šangaji jsme byla parta 5 Čechů. Už jsme byli natěšení až si vyzkoušíme Maglev (Magnetic Levitation) vlak. Z letiště vás hodí do „centra“ za 8 minut (metrem to je skoro na hodinu). Je to ale spíš jen turistická atrakce. Video jak zrychluje zde.

Číst dále...

Cestuj levně

Nedávno jsem měl tu možnost se v rámci ISC (International Student club u nás na ČVUT) podívat na super workshop Travelhunting aneb cestuj levně (Luděk Jando) a rád bych se podělil o pár super rad a odkazů.

Travelhunting je o „lovení“ levných letenek (error fare, časově omezené), jízdenek, naproti tomu Travelhacking je opravdu o hackování ceny letenky (zneužití chyby v systému, než ji někdo opraví).

Letecké společnosti běžně prodávají více letenek než je sedadel, tomu se říká Overbooking a je to více něž běžné (ááá, tady někdo používá matematiku ke zvýšení zisku!). Občas se ale bohužel/bohudík stane, že se opravdu dostaví více lidí a někdo, ač má letenku, nemůže letět. Proč bohudík? Ten „nešťastník“ buď dostane finanční kompenzaci (€250-€600) a posadí ho na další letadlo a nebo ho posadí do business class. A přesně proto se vyplatí chodit vždycky pozdě a nastupovat jako poslední :)

Číst dále...

Proč studovat v zahraničí?

Rozepíši se tu o tom, co o mi výměnný pobyt na Tecnológico de Costa Rica dal a vzal. Pokud sami váháte zúčastnit se výměnného pobytu či stáže v zahraničí a nechcete číst celý článek, mám pro vás jednu radu: „Jeďte!“. Určitě nebudete litovat. Ostatní, kteří chtějí vědět proč studovat v zahraničí, prosím pokračujte ve čtení.

Jednalo se o rok mimo domov, dokonce na jiném kontinentě. Kromě dalších věcí je to jistá finanční zátěž. Měl jsem našetřeno a samo ČVUT studenty více než dobře finančně podporuje. Více si můžete přečíst v rubrice Kostarika.

Číst dále...

Honduras a cesta zpět

V prosinci 2014 jsem se vypravil procestovat Střední Ameriku. V té době jsem studoval v Kostarice, tak jsem měl na takovou cestu už dávno políčeno. Jako šestá a poslední země byl na seznamu Honduras, kde jsem strávil  4 dny, včetně Silvestra a Nového roku.

Po měsíci skvělého cestování jsem se rozloučil s bandou a z Mexika se vypravil sám do Hondurasu, země s největším počtem vražd na počet obyvatel.

Z Yucatánu až do Copán Ruinas, Honduraské vesnice celkem blízko od Hranic s Guatemalou jsem se dostal za 2,5 dne. Použil jsem pouze veřejnou dopravu, abych co nejvíce ušetřil. Během té doby jsem nikde nepřespával, pouze v autobuse.

Číst dále...

Kostarika – Na kole na Irazú a zase dolů

Na své narozeniny jsem si udělal radost a dopoledne vzal kolo a vyrazil na vulkán Irazú. Plánoval jsem to tak na 3-4 hodiny cesty. Je to zhruba 31 km nahoru a dalších 31 dolů. Horší je převýšení, to činí téměř rovných 2 000 metrů.

Cesta byla náročná a několikrát jsem z kola sesedal, abych kolo pouze tlačil po výmolech. Dalo mi to zabrat víc než jsem čekal a čas rychle utíkal. Na cestu jsem si vzal 3 litry vody a po cestě ještě 2 litry dokupoval.

Zpočátku bylo dost teplo, ale jak to tak v Kostarice chodí, počasí se rychle změnilo. Na vrcholu je obvykle dost chladno, ale přidejte k tomu kyselý déšť, který byl způsoben výbuchem vedlejší sopky (po 150 letech, tak trochu důvod proč jsem se tam vydal…), a máte z toho několikahodinovou nepříjemnou cestu až na vrchol.

Číst dále...

Mexiko – Yucatán

V prosinci 2014 jsem se vypravil procestovat Střední Ameriku. V té době jsem studoval v Kostarice, tak jsem měl na takovou cestu už dávno políčeno. Jako pátá země bylo na seznamu Mexiko, kde jsem strávil  5 dní a to pouze na Yucatánu.

Po Belize opět ve španělsky mluvící zemi. Na hranicích se mě úředník ptal, kde jsem se tak dobře naučil španělsky. Ale vzápětí mi opravil mé R v „Costa Rica“. Stefan ho ale pohotově uzemnil, že mám pravdu já. Očividně se cítil dost trapně. Jinak ale nejdůkladnější hraniční kontrola. Na prohlídku tělesných dutin však naštěstí nedošlo.

Číst dále...